Mery Faraday

Čtení myšlenek, to použivá hlavě jek mezi svými ale někdy i na ostatní, když jí chtějí nějak ublížit. 

Telekizene

Magie: Oheň

Rasa: Sov

Povaha a Popis:

Mery je svou výškou spokojená, měří sto šedesát a musí říct že se za svou výšku nestydí, nenosí podpatky aby nějak byla vyšší. Přeci jen co je malé, to je rozkošné. Co se týče jejího těla má ty správné proporce co žena má mít. Možná nějaký malý špek se najde ale přeci jen, nikdo není dokonalý. Ňadra nemá nějak velké ani malé, tak akorát do ruky pánové, kdyby jste chtěli někdy zkusit. Rysy tváře má měkké, rty má plnější a růžovoučké. Tato kráska kdysi nebyla blondýna, jen se každý měsíc barví na blond a její přírodní je hodně světlá hnědá. Vlasy nosí často rozpuštěné, jen při sportu je má v gumičce. Také jí v krásných a slunečních dnech uvidíte s klouboučkem na hlavě. Ráda nosí šaty ve který zdůrazňuje své ženské tvary. Má vytetovanou malou soviku na zápěstí, jako znak Sovího lidu.
Její povaha je různá. Vždy se změní ze sekundy na sekundu. Jednou je vysmátá, šťastná a plná energie, podruhé je bez nálady, uzavřená do sebe a tichá. Přesto se s ní dá bavit. Někdy neudrží jazyk za zuby a vyřkne svou myšlenku, která nemusí být ta pěkná. Někdy je drzá a to dost. Pokud se jedná o lásku, změní se v stydlivého a citlivého člověka, který se věčně červená.
 

Historie: Mery se narodila dvou mladým lidem, kteří nebyly připraveni na to aby se stali rodiči. Proto hned jak se narodila řekli že ji nechtějí, že jí mohou dát do dětského domova, tedy v té době do kojeneckého ústavu. A tak začal její život dlouhý pobyt někde, kde bylo několik dětí a jí si nikdo nechtěl vzít do své peče. Strávila tam každý den a noc úplně sama, nehrála si s nikým. Nepoznala rodičovskou lásku ani nepoznala jaké je to mít kamarády. Prožila si v dětském domově mnoho špatného. Tam kde není láska, je smutek. Proto když se blížila osmnáctinám, počítala dny kdy konečně uteče. Až v tom věku mohla pracovat, mohla odejít a utécet z toho domova a zanechat tam vzpomínky. Den na své osmnáctiny si sbalila všechny své věci, které se skládaly nějaké to menší oblečení, které dostala, doklady svou identitou a hygienické potřeby. Dokonce měla nějaké drobné aby měla na nějakou cestu aby vypadla celkově z města kde vyrůstala, našla je buď na ulici nebo i chodila na menší brigádu, kterou jí dozorkyně v dětském domově dovolila. Cestu přežila, dostala se sem. Dozvěděla se kde to je a i o tom že žijí kouzelné bytosti. Také zjistila že není jen obyčejný človíček, ale že patří mezi Soví lid co bojuje proti havranímu.
 

Práce: Knihovnice